Ráno jsme si přivstali (byla to hrůza) a už v devět vyrazili z domečku. Dneska jedeme vláčkem po železnici smrti do Namtoku. Cestou se ještě stavujeme doplnit zásoby vody v Seven eleven (takový thajský Albert) a nejkratší cestou jdeme (pěšky) na nádraží. Nádraží v Kanchanaburi je opravdu hezké a dokonce asi i vyhrálo nějaké ocenění. Naše nadšení z nádraží opadá hned v zápětí. Lístek nestojí dle knižního průvodce avizovaných 17B, ale rovnou stovku pro jednoho. Řeci o studentech a prosby o slevu jsou marné. Lístky kupujeme i přesto a těšíme se na výlet (mírně otrávení). Jak jsme v zápětí zjistili, tak od prosince 2005 je cena pro cizince oněch 100B a pro thajce zdarma, alespoň máme místenku do 3. třídy... Aby toho nebylo málo začíná pršet, vlak má zpoždění téměř hodinu a Kačenka navštěvuje ošklivou toaletu na nádraží za neskutečně 5B (vydřiduši, všude jinde to mají zadarmo). Protože na nádraží při čekání byla opravdu nuda, zabavili jsme se alespoň pozorování thajských školních výletů, zejména úlisných thajců s velmi nevkusným stylem (pusu natřenou rtěnkou, extrémně upnuté džíny, hrozně brýle a to vše korunovali dámskou kabelkou).
Cesta vláčkem je poměrně pěkná, ale díky deštivému počasí a krásných dnech na motorce si ji neužíváme, tak jak o ní básní průvodce. Za nedlouho (něco pres 2 hodinky) se ocitáme v málem městečku Namtok. Díky velkému zpoždění vlaku bohužel nezbývá čas na prozkoumání všech pamětihodností a musíme spěchat, abychom stihli poslední vlak zpět. Bereme proto taxi a za 10B odjíždíme k moc pěkným vodopádům Sai Yok. Ještě stihneme vyšplhat do nedaleké jeskyně, dát si dvě výborné palačinky s banánem, trošku pokoukat a honem na taxi zpátky k vlaku. Na nádraží kupujeme zpáteční lístky a vyrážíme do Kanchanaburi. Cestu si krátíme dopisováním blogu, koukáním z okýnka a hraním hry ufo (zničil jsem tři létající talíře a asi 12 mimozemšťanů).
Za dvě hodinky vystupujeme v Kanchanaburi a stavujeme se ještě na místním tržišti, kde si Kačka nakupuje velkou zásobu strašně dobrýho suši. Takové jsme ještě nejedli - u nás to všechno trošku smrdí po rybině, ale tady je to naprosto perfektní. Nejlepší je cena - 5B za kousek (vzpomněli jsme si na Londýn, kde cena byla stejná, jenom ta měna se mírně lišila). Za 25 Kč si Kačenka nakoupila pěknej balíček na večer a vyrazili jsme do hostelu. Po sprše a krátkém odpočinku jdeme na večeři a na internet. Nakonec úspěšně nacházíme i místo, kde nám vypálí DVD jako zálohu foteček (disku sice důvěřujeme, ale znáte to "důvěřuj, ale prověřuj".
Výběr z fotek je umístěn zde.
5 komentářů:
Tak ahojki, těšíme se každý den jak si počteme a jak si vedete. To ježdění na motorce je opravdu super, podobně jsme si s mamkou užívali ježdění na Kretě.
Tatka
vola jsem do pojištovny, stačí přinést v září potvrzení o ukončení studia a potvrzení o studiu novém Zdraví mamka a dávejte na sebe pozor!!!!!!!!
Ahoj,
tak jsem dnes po cteni musel udelat k veceri thajske kari, tak nas to s Madlou navnadilo! Hezky si to uzivejte, s Madlou vzpominame, jak jsme tam byly pred lety.
J+M+V
Ty jo,
sem se od toho cteni ani nemohla odtrhnout:)Hm ale to susi tam nejezdilo na jezdicim pasu...za to musi byt priplatek:)
Ale ten vylet vlakem, moc pekne fotky. Jo a mam dotaz, proc se tomu rika zeleznice smrti?
Toz uzivejte a piste.
Zuza
Ahoj Kačenko a Honziku, koukám a čtu, že si dostatečně užíváte prázdnin. Jen tak dál ;-) Pak mi musíte povyprávět osobně. Mějte se moc a moc krásně! Kikča
To Zuzka:
Železnice smrti se tomu říká proto, že při její stavbě za druhé světové války zde umřelo obrovské množství lidí (zajatců ze spojeneckých vojsk a potom taky asijských dělníků). Říká se co pražec, to jeden mrtvý. Hlavními důvody byli brutalita Japonců, nemoci typu malárie a beri beri, nedostatek jídla a taky hrozně tvrdá práce (dlouhé směny, pak přesuny dál, skalnatý terén atd.)
Okomentovat