10.den - Moravskoslezský kraj

Fotogalerie:  http://picasaweb.google.cz/katkabasova/Roadtrip02#

Zatímco Marek s rodinou, Kíkou a Haničkou odešli na mši do kostela, zbytek našeho roadtripového týmu nabíral síly (Matouš usnul v autě), učil se na státnice (Honzík), doplňoval info a fotky na blog (Kačka) či se mazlil s mazlíčky Radeckých (Veve). Hanička se vrátila trochu zmatená, protože celá mše byla v polštině a navíc i ten farář byl tak trošku divný, když jim neustále vyprávěl o drogách. Naštěstí ji z rozčarování vysvobodil Marek, který dodatečně přeložil slůvko „drogy“=cesty. Marek nás také doprovázel celý den a horlivě nás seznamoval se svým rodným krajem .Naší první zastávkou byla Karviná, kde jsme byli příjemně překvapeni pěkným náměstíčkem i okolním parkem. A protože byla doba oběda, zakotvili jsme v pizzerii, ve které platila akce 1+1 pizza zdarma. No nekupte to :-)

 

 

Cestou do rodiště Leoše Janáčka – Hukvald- v autě před námi Marek divoce gestikuloval a náruživě ukazoval Kíce, a křenům Hance a Matoušovi každou krtinu, no prostě vše co se mu zdálo alespoň trochu zajímavé. V Hukvaldech jsme absolvovali příjemnou procházku na místní hrad, přičemž jsme se vyfotili se stromem, pohladili si Lišku Bystroušku a zamávali daňkům z místní obory. Nakonec jsme ještě navštívili Janáčkův rodný dům (dnes informační středisko), místní cukrárnu a také muzeum cínu (bylo zdarma:-).

 

Cestou zpět nás náš průvodce Marek neopomněl vzít na letiště v Ostravě-Albrechticích a také do Studénky na místo nedávné železniční nehody. Samozřejmě jsme nevynechali ani nákup v Kauflandu, kde jsme nakoupili klobásky a dobrůtky na večerní grilování. Po návratu k Radeckým jsme se díky tatínkovi podívali na včeličky do včelína. Večer jsme si zapálili oheň a za zpěvu s chutí zdlábli klobásky.

 

9.den - Jihomoravský kraj

Ráno jsme se rozloučili s Julčou a Bonhartem a vyrazili směr Hodonín. Městečko jako takové nás příliš nezaujalo a tak jsme se raději přesunuli do Ratíškovic, kde si místní nadšenci koupili část železnice a provozují zde šlapací drezínku. Na šlapadlech jsme se pravidelně střídali, občas nás kluci zatlačili, kochali se krajinou, nechali se přejet drezínou…. no prostě jsme si to užívali plnými doušky.

 Po náročném sportovním výkonu nás přepadl hlad a tak jsme přemluvili Kíku a šli na zvěřinové hody v oboře Ježov.

Pak jsme se rozhodli, že Kíce uděláme radost a dovezeme ji až za Markem do Petrovic u Karviné. Nálada se ihned zlepšila, Kíka roztáhla úsměv od ucha k uchu a hned bylo veseleji:-) Cestou jsme se zastavili ještě ve Zlíně, ve kterém jsme si prohlédli obuvnické muzeum a Baťův mrakodrap, který byl údajně největší v Československu. Večer jsme dorazili za Markem, který nás vzal do místní hospůdky.  

Ratíškovice: 100 Kč za drezínu 
Drezína pro 6 osob jezdí po trati přibližně 3 km dlouhé, stejná trasa zpátky. Vždy dva musí šlapat, ale pokud je krásné počasí určitě si jízdu užijete stejně jako my:-) 
Adekvátní cena: 100 Kč 
 
Obuvnické muzeum Zlín: 20 Kč (student) 
U pokladny jsme sice dostali textového průvodce, ale hned na začátku prohlídky nám slečna průvodkyně ukázala v ševcovské dílně, jak se kdysi šili boty. Poté jsme se podívali na film o architektuře Zlína a prohlédli si historické i moderní botičky. 
Adekvátní cena: 20 Kč 

8.den - Kraj Vysočina

Po příjezdu do Jihlavy jsme zjistili, že squash je možno hrát až od 15 hod, tak jsme zamířili na náměstí a do informací. Sice jsme prve přehlédli velkou ceduli „Katakomby“, ale stihli jsme polední prohlídku místního podzemí, tedy jeho části. Oproti Plzni to bylo mnohem lepší – opracované chodby, jimiž horníci postupovali 2 – 2,5 cm za den, a hlavně svítící stěna. Přestože paní průvodkyně zhasla osvětlení, úplná tma se nekonala, a to proto, že prozatím neznámá hmota na stěnách lehce svítila.

Následně jsme se na radu slečny z informací šli naobědvat do restaurace Premiera. Kdo by nechtěl polévku, zákusek a pití zdarma? Jen jsme dosedli, hned nám přinesli polévku, která byla moc dobrá, stejně jako druhé jídlo a kousek štrůdlu. Další památkou UNESCO, kterou jsme navštívili, byla židovská čtvrť a židovský hřbitov v Třebíči.

Už jsme navštívili hezčí místa, avšak kdyby nebylo takové vedro, možná by se nám tam líbilo víc.

Ještě jsme nakoukli do baziliky, osvěžili se zmrzlinou a zase naskákali do auta. Zastavili jsme se u elektrárny v Dukovanech, u Vilímova mlýna a v Moravském Krumlově. Dnešní noc jsme přespali u Julči a Bonharta v Brně, což byla velmi příjemná změna. Díky:-)

Katakomby: 30 Kč (student)
Jihlavské katakomby byly příjemnou změnou po těch plzeňských- bylo zde totiž možné vidět i původní stěny a schody:-) Paní průvodkyně doplnila procházku vlhkými chodbami klasickým vyprávěním. Nejvíce nás zaujala svítící chodba a stopa krysy (nebo kočky?) ve stěně. 
Adekvátní cena: 30 Kč 

Moravský Krumlov:
Co říci. Jediné co má Moravský Krumlov společného s tím Českým je říčka obtékající jej podobně jako Vltava. Město bylo docela zanedbané, za vše hovoří zarostlé náměstí se smradlavou kašnou a zpustlý, dle našeho názoru nikým neudržovaný zámek, který by byl jistě nádhernou dominantou města. Celkem se divíme, že tu ještě dovolí vystavovat Muchovu Slovanskou epopej. Příliš reprezentativní to tu opravdu není. 

Dukovany: 
Rádi bychom se podívali, ale už měli zavřeno, jak jsme se dozvěděli od „velmi příjemné“ paní na recepci. Přesto i zastávka u chladících věží stojí za to.