Dneska jsme pro změnu dospávali časový posun. Pravda trochu se nám to vymklo z ruky, probudili jsme se totiž až v 11 hod. Ale co jsme na dovolené:-). Po ranní sprše jsme zamířili k chrámu Wat Phra Kaew a Grand Paláce.
Cestou jsme však narazili na několik místních "poradců" a všichni svorně tvrdili, že chrámy jsou dnes zavřené. Zpočátku jsme se nenechali odradit, protože o takovýchto podvůdkách na turistech máme z průvodce načteno, ale kdy nám tuto informací potvrdili i v informačním centru, kde jsme mimo jiné zjišťovali možnosti zítřejšího přesunu do Kanchanaburi, zklamaně jsme se vydali alespoň k chrámu Wat Po. Potkáváme příjemného človíčka, který nám doporučuje návštěvu jednoho chrámu s černým Buddhou, ochotně zastavuje tuk tuka a už masírujeme městem. Záhy zjišťujeme, že jsme se nechali napálit podruhé, ale doufáme, že snad už naposled. Jednak je chrám zavřený a jednak nás tuk tukar odveze do klenotnictví a turistické kanceláře (již naše 3.)Největší sranda je, že když jsme vysliz klenotnictví, prohlásil, ať si tam nic nekupujeme, že to jsou všechno šunky. A v turistické kanceláří jakmile zjistili, že necheme žádný zájezd, ale jen zařídit jízdenky, nám řekli, ať si to zařídíme sami. Naštěstí nás už tuk tukar odváží ke Grand Palace, protože jsme ze všech těch komerčních zastávek kapku unaveni.
U paláce ověřujeme, jak mají otevřeno zítra a začínáme kvapem hledat útočiště, protože se obloha zamračila a vypadalo to na dost vydatný deštík. V moc hezké restauraci si dáváme Phat Thai s krevetama (Kačka)- tradiční thajské jídlo a nudle se sójovou omáčkou a hovězím masem (Honzík). Já jsem ještě otestovala červenou sodovku s kokosovým mlékem (hoodne sladký nápoj, ale překvapivě osvěžující).
Po jídle pokračujeme směrem Wat Po a konečně plníme Honzíkovo přání vidět trh s jídlem. Místní trhovci vaří nejčastěji přímo na ulici, hodně časté je maso napíchané na špejlích, ryby a různé nudlové polívky. Moje nejoblíbenější jsou stánky s čerstvým ovocem- dáváme si mango a jako vždy skvělý ananas a pokračujeme dále. V chrámu platíme 50 B za každého vstupné a míříme ke svatyni, ve které odpočívá velká socha (45 metrů) pozlaceného Buddhy - jedna z největších turistických atrakcí. Naštěstí prichamezi docela odpoledne, po dešti a v období dešťů, takže tu moc turistů není. Další budovy nejstaršího chrámového komplexu v Bangkoku jsou směsici nejrůznějších architektonických stylu. Dominantu tvoří 4 velká cedí pokryta pestrobarevnýma keramickými dlaždičkami. To muselo dát, panečku, práce. Dnes chrám funguje jako veřejné centrum vzdělanosti a thajské medicíny.
Po prohlídce se vydáváme klasickým přívozem přes řeku k chrámu Wat Arun neboli Chrám jitřního úsvitu (3B za jednoho). Bohužel chrám je už zavřený a tak se poohlédneme po okolí, nafotíme alespoň z vnějšku a přejíždíme opět zpět. Ještě musím zmínit příhodu, která mě rozesmála. Honzík fotil remorkéry na řece a já jsem se šla podívat na nějakou sochu, u které postávala thajská rodinka s malými dětmi. Jakmile mě zbystřil malý asi 4 lety chlapeček, úplně šému rozzářili oči a začal šišlavě vykřikovat "farang" (tak se říká cizincům a najdete ho ve všech průvodcích). Rodiče ho opravili ve výslovnosti a pak se na mě podívali. Vážně jsem se musela smát jejich výrazu, kdy očividně zjistili, že jsem mrňousovi rozuměla:-).
Večer trávíme procházkou po Sanam Luang (okolo Grand Palace), kde se dnes večer koná bleší trh. To je něco pro Honzíka. Pořád mě hubuje, že strašně ženu, přitom já se plazím jako šnek. U nás takovéhle trhy asi najdeme jen stěží, ale Thajci na nich nakupují a prodávají vše co je k dispozici. Honzík si kupuje vysněnou košili (za celých 40B - asi 25 Kč) a míříme k hostelu. Na dobrou noc si dáváme palačinku s banánem a využíváme místního internetu pro nahrání fotek a textu na blog a nabití naší hračkárny.
Dobrou noc
Vyber z fotek najdete tady.
Žádné komentáře:
Okomentovat