Dnešní ráno nemohl Honzík ani dospat, jak se těšil, že využije počítač zdarma a přetáhne všechny fotky. O půl hoďky později jsem se tedy taky vyhrabala z postýlky a šla mu okouněním pomoct. Dali jsme dobrou kávičku a přemýšleli, jak to provedeme v dalších dnech. Nakonec jsme se rozhodli si půjčit motorku, protože k prozkoumávání je toho tady opravdu hodně.
Počítač kopíroval hrozně pomalu a tak jsme vyráželi až asi okolo 11. Cestou k půjčovně motorek jsem si koupila ananas (mňam). Od včerejška jsme měli vyhlídnutou půjčovnu Queen Bee, kde za manuál s pojištěním chtěli 120 B na den a navíc měli akci 2+1 den zdarma. Slečna byla moc milá, ukázala nám, kam všude můžeme na motorce vyrazit, ale pak nám s úsměvem na rtech sdělila, že už manuál nemají. Jedinou možností bylo půjčit si automat (taky slušná cena 150B na den). A tak jsme po několikadenní odmlce opět nasadili na hlavy helmy a vydali se pro provázek zpátky do hostelu. V Chiang Mai se očividně více krade, protože motorku musíme i zamykat řetězem (možná i kvůli tomu pojištění).
Rychlejšího dopravního prostředku jsme využili nejprve k návštěvě TAT Centra. Chtěli jsme získat info, co vidět ve městě i mimo něj, info o odjezdech dolů na jih a o kurzech vaření. Přestože slečny byly celkem ochotné, bylo to nejhorší TAT centre, kde jsme byli. Holky neuměly anglicky, o odjezdech nevěděly lautr nic a ke kurzům nás poslaly vedle do komerční kanceláře. Tak jsme se zastavili i tam, vzali pár letáčků a zamířili nejprve na vlakové a potom na autobusové nádraží pro další informace. Po dobrém a trochu pálivém obídku (pusa mi jen hořela, ačkoli jsme chtěla "trochu kořeněné") jsme se vydali do místní ZOO. Největší atrakcí je párek pand, kterým se nedávno narodilo malé panďátko. Zaplatili jsme 100B za každého + 10B za parking motorky a šli se juknout na ptáčky, gibonky (takové ty opice s dlouhýma rukama, co milujou věšení se za ně), 1 slona, 1 nosorožce, 2 velboudy, 3 žirafy, 1 bílého tygra aj. Zoo to byla poměrně rekonstruovaná, většina pavilonů byla moderní, ačkoli se to Honzíkovi moc nezdálo. Procházeli jsme se hezky terénem, nahoru dolů (většina thajců se vozí takovými autobusky, které ani nezastavují u výběhů) a kochali se zvířátky. Jenže pak nás vytočili poprvé - za mořské akvárium 520B/osoba (se asi bouchli do hlavičky). Šli jsme tedy dál a tam nás vytočili a hlavně rozesmutněli podruhé. Za vstup k pandě další peníze a extra lístek. Rozhodli jsme se takovou všivárnu nepodporovat, prohlídli jsme zbytek výběhů a vydali se zpátky k motorce.
Honzík už naprosto bravůrně ovládá kličkování v místním provozu a tak jsme za pár minut stáli před obchodním centrem, kde jsme chtěli koupit DVD na zálohu fotek. Přestože to dle počtu zaparkovaných motorek vypadalo, že je centrum narvané, uvnitř to vypadalo asi jako u nás v Nových Butovicích. Spousta obchůdků byla zavřených a lidí tam bylo taky poskrovnu.Koupili jsme tedy DVD za pěkných 139 B a vyrazili na další toulky na motorce.
Večer se už přiblížil a tak se na ulicích vyrojily desítky stánkařů s jídlem. Zastavili jsme u prvního většího shluku a šli ochutnávat místní speciality. Já jsem ochutnala takovou omeletu s mušlemi (výborná) a Honzík testoval něco jako naše kynuté knedlíky plněné vajíčkem, vepřovým masem a kaštanovým pyré. Jako dezert jsme si dali klasicky banánovou palačinku, která však byla asi nejlepší, co jsme v Thajsku měli (mňam). Další zastávkou byl krásně osvětlený chrám. Honzík si hrál s foťáčkem a já pozorovala malé mníšky, kteří si hráli na babu. Chvílemi to však skoro vypadalo jako lehká forma šikany. Pokračujeme dál, objíždíme staré město po obvodu a narážíme na další trh. Nejlepším stánkem je KFG :-) (místní forma KFC - proklatě dobré kuře a krevety), ve kterém si dáváme velké smažené krevety. U posledního stánku se Honzík nechává překecat na nudle s masem (kluk s celkem dobrou angličtinou se nabídl, že mu je udělá, ačkoli nabízel jenom polívku). Za 25B jsme dostali nudle s masíčkem a 2 vody s ledem.
Po návratu do hostýlku jsme taktně vyhodili jednu slečnu od počítače, překopírovali fotky a šli chrupkat.
Výběr z fotek zde.
Počítač kopíroval hrozně pomalu a tak jsme vyráželi až asi okolo 11. Cestou k půjčovně motorek jsem si koupila ananas (mňam). Od včerejška jsme měli vyhlídnutou půjčovnu Queen Bee, kde za manuál s pojištěním chtěli 120 B na den a navíc měli akci 2+1 den zdarma. Slečna byla moc milá, ukázala nám, kam všude můžeme na motorce vyrazit, ale pak nám s úsměvem na rtech sdělila, že už manuál nemají. Jedinou možností bylo půjčit si automat (taky slušná cena 150B na den). A tak jsme po několikadenní odmlce opět nasadili na hlavy helmy a vydali se pro provázek zpátky do hostelu. V Chiang Mai se očividně více krade, protože motorku musíme i zamykat řetězem (možná i kvůli tomu pojištění).
Rychlejšího dopravního prostředku jsme využili nejprve k návštěvě TAT Centra. Chtěli jsme získat info, co vidět ve městě i mimo něj, info o odjezdech dolů na jih a o kurzech vaření. Přestože slečny byly celkem ochotné, bylo to nejhorší TAT centre, kde jsme byli. Holky neuměly anglicky, o odjezdech nevěděly lautr nic a ke kurzům nás poslaly vedle do komerční kanceláře. Tak jsme se zastavili i tam, vzali pár letáčků a zamířili nejprve na vlakové a potom na autobusové nádraží pro další informace. Po dobrém a trochu pálivém obídku (pusa mi jen hořela, ačkoli jsme chtěla "trochu kořeněné") jsme se vydali do místní ZOO. Největší atrakcí je párek pand, kterým se nedávno narodilo malé panďátko. Zaplatili jsme 100B za každého + 10B za parking motorky a šli se juknout na ptáčky, gibonky (takové ty opice s dlouhýma rukama, co milujou věšení se za ně), 1 slona, 1 nosorožce, 2 velboudy, 3 žirafy, 1 bílého tygra aj. Zoo to byla poměrně rekonstruovaná, většina pavilonů byla moderní, ačkoli se to Honzíkovi moc nezdálo. Procházeli jsme se hezky terénem, nahoru dolů (většina thajců se vozí takovými autobusky, které ani nezastavují u výběhů) a kochali se zvířátky. Jenže pak nás vytočili poprvé - za mořské akvárium 520B/osoba (se asi bouchli do hlavičky). Šli jsme tedy dál a tam nás vytočili a hlavně rozesmutněli podruhé. Za vstup k pandě další peníze a extra lístek. Rozhodli jsme se takovou všivárnu nepodporovat, prohlídli jsme zbytek výběhů a vydali se zpátky k motorce.
Honzík už naprosto bravůrně ovládá kličkování v místním provozu a tak jsme za pár minut stáli před obchodním centrem, kde jsme chtěli koupit DVD na zálohu fotek. Přestože to dle počtu zaparkovaných motorek vypadalo, že je centrum narvané, uvnitř to vypadalo asi jako u nás v Nových Butovicích. Spousta obchůdků byla zavřených a lidí tam bylo taky poskrovnu.Koupili jsme tedy DVD za pěkných 139 B a vyrazili na další toulky na motorce.
Večer se už přiblížil a tak se na ulicích vyrojily desítky stánkařů s jídlem. Zastavili jsme u prvního většího shluku a šli ochutnávat místní speciality. Já jsem ochutnala takovou omeletu s mušlemi (výborná) a Honzík testoval něco jako naše kynuté knedlíky plněné vajíčkem, vepřovým masem a kaštanovým pyré. Jako dezert jsme si dali klasicky banánovou palačinku, která však byla asi nejlepší, co jsme v Thajsku měli (mňam). Další zastávkou byl krásně osvětlený chrám. Honzík si hrál s foťáčkem a já pozorovala malé mníšky, kteří si hráli na babu. Chvílemi to však skoro vypadalo jako lehká forma šikany. Pokračujeme dál, objíždíme staré město po obvodu a narážíme na další trh. Nejlepším stánkem je KFG :-) (místní forma KFC - proklatě dobré kuře a krevety), ve kterém si dáváme velké smažené krevety. U posledního stánku se Honzík nechává překecat na nudle s masem (kluk s celkem dobrou angličtinou se nabídl, že mu je udělá, ačkoli nabízel jenom polívku). Za 25B jsme dostali nudle s masíčkem a 2 vody s ledem.
Po návratu do hostýlku jsme taktně vyhodili jednu slečnu od počítače, překopírovali fotky a šli chrupkat.
2 komentáře:
Jo ty krevety posli postou xD vypadaj luxusne.
s pozdravem tvuj milovany bratricek :)
Chytni prvni letadlo a muzes si jich uzivat do sytosti:-)
Okomentovat