Barma 2010 - den 8

Ráno přišlo přesně ve chvíli kdy jsme si to naplánovali a to v 3:35. Dobalili jsme poslední věci a běželi ven na minibus na letiště. Poté co konečně přijel, nabral nás a naplnil se na plnou kapacitu, tak ještě přibral dva další lidí. Pak zaškytal zastavil se a za chvíli jsme přesedali do jiného. Na letiště jsme dorazili již v pohodě a měli tak dostatek času na odbavení a pokoukání. Letěli jsme snad úplně novým letadlem Airbus A320-200, nicméně ve verzi pro nizkonákladové společnosti, takže sedadla blízko u sebe a bez občerstvení :-( Letiště v Yangonu vypadalo podobně jako v Egyptě u nějakého většího letoviska. Za den tam přistane asi 10 letadel. Ihned po vyzvednutí batohu jsme se dali zlákat na hostel Modherland Inn (2) - jo takhle blbě to píšou. Nabízeli odvoz zdarma oproti taxikářům, kteří chtěli $6 a hlavně jsme měli na tento hostel doporučení z průvodce. Nasedli jsme tedy do dodávky a asi půl hodiny pelášily městem. Po původním nadšení z města (jak vypadalo z letadla), naše nadšení opadalo díky nevzhledným zašedlým budovám a jen občas se pozvedlo krásným chrámem, či jinou opravenou pamětihodností. Na hostelu jsme dostali hned do rukou ceník, který nás při nejmenším překvapil a to cenou $13 za nejlevnější dvojlůžkový pokoj se sprchou a záchodem na chodbě. Na druhou stranu, asi abychom hned neutekli nás ještě před placením poslali na výbornou snídani. Domácí tostouvy chléb a buchta, domácí jahodová marmeláda, káva, čaj, juice, banány a nakonec dle výběru vajíčka na libovolný způsob. Takže jsme jim to nakonec s plným žaludkem rádi zaplatili. Pokojíček je naštěstí moc pěkný s velikým větrákem a manželskou posteli. Posilnění snídani jsme si šli trochu odpočnout a kolem poledni se rozhodli, že půjdeme na malý výlet. V rychlosti jsme ještě vyměnili pár kyjatu $1 = 930 kyjatu (zde v hotelu) a rozlobili se, že nám nechtějí vzít $20 dolarovku, která byla přehnuta a malinko pokreslená.
Začalo právě pršet a tak jsme výlet odložili až na po dešti. Původní směr byl centrum města vzdálený asi 20 minut. Cestou jsme prozkoumávali místní místy otřesnou architekturu, rozpadlé a neudržované domy a místy i malé zajímavé krámečky a stánky. Jedí tu asi úplně vše, tak není problém koupit "speciality" jako vařené slepičí pařáty, či hlavy. Nemohli jsme si nechat ujít ani zdejší Asia supermarket dle našeho názoru převážně z tuzexovým zbožím. Byli k vidění i známé značky panasonic, philips a další. Pro srovnání třeba jejich alkohol 0,5l tam měli za 1000ks (kyjatu), jim beán za 28 000ks... Vyšli jsme z obchodaku, popošli o dvě ulice a začalo pršet. Štěstí v neštěstí byl poblíž veliký strom přímo u silnice. Dle Bangkoku jsme usoudili, že bude pršet zas jen chvilku a tak jsme čekali pod stromem a zdravili místní, usmívali se a pokovovali na ne. Většinou z toho byli hrozně nadšení, cudně se usmívali, nebo některé děti z toho měli úplně psinu. Stali jsme tam asi hodinu a půl a déšť nepřestával ba naopak. Vydali jsem se tedy dle našeho nejlepšího vědomí směr severo západ a šli v dešti, bez deštníku, či pláštěnky. Déšť byl natolik vydatný, že jsem to zanedlouho otočili a šli pěšky zpět na hostel (taxík by stal alespoň $1). Cestou zpět z nás byli lidé nadšení snad ještě více než když jsme stali pod stromem. A někteří říkali, že jsme blázni, že nemáme deštník, což jsem si taky říkali a zítra budeme muset asi nějaký koupit. Totálně promočení jsme došli na hostel a šli se s chutí vysprchovat. Po krátkém relaxu jsme zašli na jídlo do místní restaurace. Ceny jsou tu celkem vysoké a jídlo jsme měli za 2$ každý. Já jsem měl nudle s kuřetem (takový český pád thai), kačka ryzí s kuřetem (takový český rizoto). Ale byl toho pořádný nášup a po celodenní hladovce to bodlo. Nakonec jsem šli ještě objednat autobus do Mandalaje za 10400ks na osobu. Kačka chvilku čachrovala s penězi a šikovně jim podstrčila tu $20, kterou tak nechtěli, tak jen doufáme, že si na nás nepřijdou:-)

PS: Teďka pojedeme na sever, takže nebudeme asi několik dní na internetu. Uvidíme. Mobily tady nefungují.

Fotky zde.