Budík zvoní nechutně brzy (5:45) a navíc mě celou noc budil prudký déšť, který bubnoval do okna. Snídaně v hotelu Friendship je opravdu královská - bufet se vším možným od nudlí až po ovoce a různé buchty. S plným žaludkem se přesouváme dolů do recepce, kde nám s úsměvem na rtech předávají igelitku s jídlem a vodou na cestu a ještě zařizují odvoz do přístavu (za 13 dolarů naprosto luxus služby).
V přístavišti již kotví nás trajekt a tak ukazujeme průvodčímu lístky a ten nás dovádí na spodní palubu. Naše přidělená místa jsou již zábrana a tak nám musí průvodčí vytvořit trochu prostoru. Na lodi si totiž každý kupuje místo o rozměrech 70x150 cm (barmánci jsou malí a štíhlí). Rozděláváme si tedy naši podložku, která se nakonec jeví jako dostatečně velká nikoli pro dva nýbrž pro tři. Naše místa jsou umístěna uprostřed, tak aby na nás v případě deště nepršelo. Malou nevýhodou je, že pokud se chcete projít, dojít na záchod či pro jídlo, musíte obratně překračovat všechna spící těla.
Za chvíli už loď vyplouvá a my se kocháme pohledem na mohutnou řeku Irawady, čteme či dospáváme. Musíme si nejprve zvyknout, že nás životní prostor je opravdu malý a že vedle nás hodují či spí další lidé, ale docela to zvládáme. Během jízdy se dá vyjít na horní palubu, kde je mnohem lepší výhled, ale také to hodně fouká. A jelikož nás od včerejška trápí docela silná rýma, tak jsme se tam moc nezdržovali. Cestování s Barmánci je naprosto pohodové. Jsou to klidní lidé, kteří si v tichosti povídají, hrají si s dětmi, či pospávají, občas si žvýknou betelu (jeho milovníky poznáte hned podle červených zubů) či zakouří barmské cigáro. A taky, což je oproti jiným asijským národům zajímavé, hodně čtou. Skoro na každé stanici ať už vlakové, autobusové či lodní prodavači nabízejí velké množství knih.
Večer se učíme novou karetní hru s Ali a Robem - trochu nás máte anglická terminologie, ale nakonec to zvládáme a docela si to užíváme. Loď tu a tam zastaví, navštíví ji vykřikující paní, nabízející různé jídlo, či pití a pak zase odejdou. Světla zůstávají rozsvícená celouc noc.
Když už nás unavuje pořád nad klukama vyhrávat, srolujeme naše těla do polohy skrčenců a zachumláváme se ke spánku. Prostěradlo je skvělým společníkem, ochrání nás před muškami a i nočním deštěm, který je zase pro změnu hodně silný.
Fotky na dobrou noc
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat